II. Subregionál 2019

Letošní závodní  VHF/UHF sezónu jsme opět chtěli zahájit květnovým subregionálem. Nějaké individuální pokusy vyjet v březnu na Oldříš po loňské zkušenosti taky proběhly, ale letošní  zimní nástrahy v podobě vydatného přídělu sněhu a dlouhotrvajícím nízkým teplotám po celý březen , tentokrát tyto snahy zhatily. Díky skoro letním dnům v dubnu se však vrcholky Krušných hor staly opět dostupnými. Ovšem předpověď počasí na květnový závod  nevěstila nic dobrého ,zvláště pak ve vyšších polohách. Pro stavbu antén jsme se rozhodli už v pátek, za ještě relativně příznivého počasí. Antény 4×10 elementů se povedlo postavit za sucha , na noc jsme se však  vraceli za teplem do svých domovů a stavbu  antén na 70cm jsme ponechali na sobotu.

V sobotu však do hor podle předpovědi dorazila očekávaná studená fronta a už při příjezdu na kótu nastaly komplikace. Zbytek setupu nebylo možné nijak dopravit k anténám díky čerstvě napadané sněhové nadílce. Pro nezasvěcené muselo být naše urputné dobývání kóty v podobě  zoufalého kličkování s letními pneu na autech  po zasněžené louce legračním pokoukáním. Holýma rukama jsme techniku včetně nepojízdných aut po hodinovém boji na kótu nakonec dotlačili. V tu chvíli nás však hlodaly spásné myšlenky ,  zda bude po závodě z kóty možný taky návrat domů ?  Prioritou však byla v tuto chvíli  účast v závodě. 70cm jsme však pro tentokrát odpískali.

2m pracoviště tak bylo do závodu připravené v časovém předstihu. Člověk se tak  mohl nějaký čas před závodem ještě  kochat příjemným poslechem vzdálených stanic .  Pár zkušebních QSO do Itálie , snadné dovolávání i kladné posouzení signálů už nic nebránilo ke startu závodu. Naše operátorská  sestava  byla tentokrát oslabena o neúčast Jirky 1IEC , který úspěšně rekonvalescencuje koleno , o Honzu 7JR , který měl pracovní povinnosti. Úvod závodu padl na dvojici Míra OK1NG –Honza  OK1DPU. Rozjezd závodu  vcelku dobrý, na který pak v noci navázal Zdeněk OK1DOY s Láďou OK1FPQ. V půlce závodu slušných 384 QSO. Nad ránem však naše jediná anténní sestava začala vykazovat zhoršené PSV, při rozednění a pohledem na antény bylo vidět jak se antény krásně obalily do ledové krusty. Zbývalo doufat, že se nad ránem trochu oteplí a antény se vrátí do normálu.

Přestaly přibývat QSO ze všech směrů , bylo otázkou času,  kdy  naproti zhoršujícímu PSV zapůsobí ochrana PA. Poslechu neprospěla ani zvýšená  úroveň rušení . Kýžené oteplení nakonec dorazilo ,  naděje nad slušným výsledkem opět ožila , avšak pro změnu vypověděl službu  PC se soutěžním deníkem. Ztráta necelých dvou hodin nad oživením v jednu chvíli ztracených dat  už se těžko doháněla a už vůbec nepřidala na pozitivní náladě . Zprovoznění deníku  bylo poslední kapkou nad celkově nepovedeným závodem. Naštěstí nedošlo k obávanému scénáři nemožného návratu ze zasněžené kóty. Demontáž antén po závodě  jsme však přesto odložili  na pozdější dobu. Krátké zhodnocení závodu v bodech :

  • nepřízeň počasí
  • průměrné podmínky
  • rušení na pásmu, které netřeba více komentovat   
  • neobvykle nízký průměr na QSO těsně nad hranicí 300km

Celkových 539 QSO bylo pro tentokrát naše maximum. ODX tentokrát padl na  IQ5NN z JN63GN -798km.

Na slyšenou v PD za lepších podmínek. Team OL1C.

Příspěvek byl publikován v rubrice Reporty z VKV. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.